HISTORIE NEOPRENU

Neoprénové obleky a jejich historie

Touha objevovat svět pod hladinou je prastará, ale až současná doba a její technologie umožňuje potápěčům zažívat vodní svět v komfortu, které poskytuje potápěčské vybavení. Během druhé světové války dva Francouzi, námořní důstojník a inženýr, pracovali na vývoji SCUBA (zkratka z anglického Self Contained Underwaler Breathing Apparatus) systému s otevřeným okruhem. Byli to kapitán Jacques Yves Cousteau a Emile Gagnau, kteří navždy změnili historii potápění a vyvinuli první akvalung, se kterým J. Y. Cousteau úspěšně sestupoval do hloubky 60 metrů (200 ft) bez jakýchkoliv zdravotních následků. Po válce se dostavil jeho komerční úspěch. Výsledkem komfortu a jednoduchosti, které otevřený okruh umožňuje, bylo, že se rekreační potápění stalo jedním z nejrychleji se rozvíjejících sportů na světě. Rozšířily se též výzkumné možnosti podmořským archeologům, geologům, biologům a dalším výzkumníkům v objasňování různých záhad.

Další podstatnou věcí je potápěčské oblečení. První moderní neopren vynalezl fyzik University of California, Berkeley pan Hugh Bradner v roce 1952. První potápěčské obleky byly uvedeny na trh v polovině padesátých let minulého století. Postupně byly na trh uváděny obleky s více vrstvami a kombinací materiálů jako Lycra/Spandex. Další inovace se v historii týkaly izolace materiálu a jeho padnutí na tělo. Postupně tak vznikl polosuchý a dále suchý potápěčský oblek.